Pojem přestupek, prameny přestupkového práva…
Každá skutková podstata přestupku je charakterizována – pokr.
2) objektivní stránka – jednání a následek – spojuje příčinná souvislost (kauzální nexus)
jednání – projev vůle v objektivní realitě – činnost i trestně relevantní nečinnost – skutková podstaty způsob jednání vymezují nebo stanoví, že přestupek je porušení předpisů nebo stanoví následek
následek – porušení nebo ohrožení zájmů (členění na přestupky poruchové a ohrožovací – význam pro kvalifikaci protiprávního jednání a pro zjištění okamžiku dokonání přestupku) – dán většinou samotným protiprávním jednáním
o rozsah a kvalita následku – význam pro vyměřování sankce
o v některých případech – další znaky objektivní stránky:
1. místo a čas jednání – obecně význam pro určení časové a místní působnosti zákona, pro zánik trestnosti přestupku,
2. deliktní způsobilost
3. místní příslušnost správního orgánu
3) subjekt – pachatel – osoba, která svým jednáním uskutečnila všechny znaky přestupku
FO – příčetná, nad 15 let, ! ne PO (ale FO, která za ní jednala)
mladiství (15-18 let) – zvláštní ustanovení PZ
důvody vylučující příčetnost – § 5/1 PZ
výjimky (exempce): prezident, poslanci, senátoři, soudce ÚS + dle mezinárodního práva
projednání přestupku dle zvláštních předpisů: u vojáků, BIS, PČR, vězeňské služby ČR, soudce, státní zástupce, během výkonu trestu odnětí svobody –
v PZ není ustanovení o součinnosti a účastenství
4) subjektivní stránka – zavinění (obligatorně)
nestanoví-li zákon jinak stačí nedbalost – rozlišení stupně zavinění – přímý a nepřímý úmysl a vědomá a nevědomá nedbalosti
není v PZ výslovně uvedeno
Tyto znaky jsou obligatorní (povinné) a mají je všechny skutkové podstaty. Vedle nich máme ještě fakultativní znaky (např. místo a čas jednání, hmotný předmět útoku aj.).