Náležitosti a vady správních aktů, fikce a domněnka vydání správního aktu
VADY SPRÁVNÍCH AKTŮ – pokr.
– nulita – je třeba ji odlišit od vadných správních aktů; nastává v důsledku někt. vad, které způsobují, že nelze o aktu vůbec hovořit => paakt
– nemůže být zhojena plynutím času; takový akt nikoho nezavazuje; nelze zde uvažovat o presumpci správnosti; soud při přezkoumávání zákonnosti k nulitě přihlíží z úřední povinnosti; formulace důvodů nulity je doktrinální záležitost a judikatury spr. soudnictví ->
nastává zpravidla v důsledku:
– nedostatku právního podkladu – zákonný podklad pro uplatnění pravomoci
– nedostatku pravomoci ve zbytku je akt vadný, popř. konvertovaný
– riziko, že adresát nebude v důsledku nulity považovat něco za akt a ve skutečnosti o akt půjde, nese on sám (v případě přípustných oprav. prostředků jako by šlo o vadný právní akt / nebo žádost o vydání deklaratoního nálezu, že jde o nulitu)
fikce a domněnka vydání správního aktu
o nečinnost správního orgánu může mít účinek jako správní akt stanoví-li tak zákon
o fikce – správní akt nebyl vydán
o domněnka – nezáleží zda správní akt vydán, vychází se z toho, že nebyl oznámen (na účinnost domněnky – ne vliv pozdější oznámení – ani pokud jiný obsah)
o v praxi se rozdíl mezi domněnkou a fikcí stírá
a) fikce či domněnka pozitivního aktu – posiluje postavení fyzické nebo právnické osoby –ochrana před nečinností veřejné správy, popř. kde jednodušší záležitosti
b) fikce či domněnka negativního aktu (zamítnutí žádosti) – zjednodušuje výkon veřejné správy, uplatnění třeba zvážit vzhledem ochraně procesního postavení osob