Řízení u Nejvyššího soudu
– řízení u Nejvyššího soudu
– tomuto řízení nepředchází žádné řízení u soudu nižšího stupně či jiného orgánu
– NS jedná ve veřejném nebo v neveřejném zasedání
– pokud je vedle stížnosti na porušení zákona podání i dovolání = NS je projedná ve společném řízení, pokud jsou podány v téže věci (není ale nezbytné, aby se týkaly téže osoby a stejných výroků) X to však neznamená, že o nich musí být rozhodnuto stejným rozhodnutím
– pravidelnou formou projednání stížnosti je veřejné zasedání – ohledně průběhu platí obecná ustanovení
– důkazy se ve veřejném zasedání zpravidla neprovádějí – jen je-li třeba objasnit nějakou okolnost, provede předseda senátu NS / popř. jiný orgán potřebné šetření
– fakultativně může NS rozhodnout v neveřejném zasedání – ale pouze způsobem podle § 268 odst. 1; ohledně průběhu platí obecná ustanovení
– princip vázanosti NS podanou stížností pro porušení zákona a jejími důvody:
– přezkoumá zákonnost a odůvodněnost zpravidla jen těch oddělitelných výro-ků, proti nimž byla podána stížnost pro porušení zákona a správnost řízení, jež jim předcházelo
– tuto činnost provádí zpravidla jen v rozsahu a z důvodů uvedených v podání
– nepřezkoumává tu část rozhodnutí a jemu předcházející řízení, které se týká osoby, ohledně níž stížnost pro porušení zákona podána nebyla
X výjimky:
– přezkoumají se i jiné výroky, které nebyly napadeny, ale mají vady, jež by mohly mít vliv na správnost napadeného rozhodnutí
– je-li napaden výrok o vině, je třeba v návaznosti na vytýkané vady pře-zkoumat i výrok o trestu a další související výroky
– pokud napadené výroky nejsou oddělitelné od jiných výroků, přezkou-mají se i tyto
– pokud byl zákon porušen v neprospěch obviněného, jeho smrt nepřekáží provedení ří-zení o stížnosti na porušení zákona