Další systémy demokracie:
– většinou se jedná o kombinaci prezidentského a parlamentního systému 1.) Semiprezidentský systém (poloprezidentský systém) Francie – prezident je volen lidem, má velmi silné pravomoci např. rozpuštění národního shromáždění, ve spolupráci s radou ministrů (vládou) může vydávat dekrety, jsou zde silné prvky parlamentní demokracie Rusko – prezident má povinnost koordinovat běh mocí, v případě, že vláda nezíská důvěru může jí předsedat (vláda získává důvěru od Dumy, která je parlamentním prvkem) Polsko – Prezident má 6 měsíců na jmenování prezidentské vlády (bez důvěry od sjemu) Německo – kancléř – má větší pravomoci než premiér, odpovídá za zahraniční politiku, koordinuje složky moci, je předsedou vítězné strany, mají zde specifikum v Institutu konstruktivního hlasování o nedůvěře = bývalí kancléř nemůže být odvolán dokud není zvolen kancléř nový 2.) Direktoriální systém vlády Švýcarsko – vláda a prezident jsou členy zákonodárné moci a jsou jimi voleni, vláda má pouze 7 členů (7 členů = všechny strany které se dostaly do parlamentu a to podle klíče 3 nejúspěšnější každá po 2 křeslech, každá menší 1 křeslo), prezident je zde volen na 1 rok Politický režim – v 1. fázi než je uzurpátor předělá k obrazu svému právní řád a ústavu je většinou toto nastaveno na některý systém demokratický – režim může být částečně nebo i zcela v rozporu s ústavou a) Demokratický režim b) Autoritativní režim c) Totalitní politický režim